Janisch, Právo:

Janisch, Právo:

„K tý Sazce. Ta Českomoravská, co se tam bude dělat? A druhá otázka, kdy bude jasný, že Praha bude pořadatelem mistrovství světa.“

 

Ing. Jan Bürgermeister:

„Já jsem řekl, Praha není pořadatelem mistrovství světa. Praha jako hlavní město,  odosobněno od prezentace, samosprávné. Je hostitelem a bude hostitelem mistrovství světa, organizační břímě nese hokejový svaz a my jenom zajistíme servis tak, jako při jednání MMF a organizátorem byla vláda. Rekonstrukce Českomoravské – o té se mluví 20 let v Praze. Jedná se o její rozšíření, zkapacitnění, úplnou rekonstrukci sítí, v podstatě ta komunikace teď, jak je  kapacitní vede důležitou částí města, tak zpustlou periferní zapomenutou částí, a proto jsem mluvil o tom, že ta investice má smysl i z hlediska rozvoje města z jeho dlouhodobějších cílů. V podstatě navazuje na uvažovanou rekonstrukci Starého Karlína, velký rozvoj oblasti Manin, Rohanu, tzn. nové Libně, nového Karlína, jsme ještě v Libni, když jsme v hale Sazky. Takže ta investice má pro město význam, dlouho se odkládala a hokejové mistrovství je jenom určitým termínem, který nejde překročit, a já jsem koncem konců rád, že stát sestoupil z výšin dopravních systému republikových doprostřed města a pomůže finančně. Takže to je svým způsobem pro nás ze všech stran výhodné.“

 

Ing. Jiří Paroubek:

„Já bych jenom popsal, k čemu tam dojde. Protože to asi jste měl také na mysli, jedná se v podstatě o rekonstrukci, která zahrnuje té Českomoravské rozšíření komunikace na dvakrát dva jízdní pruhy, s tramvajovým tělesem uprostřed samozřejmě, zahrnuje úpravu chodníků, ty jsou tam v dezolátním stavu, samozřejmě nejde jenom o ty komunikace, ale všechny vyvolané náklady, takže jak jsem naznačil, bude tam ta akce prováděna Dopravním podnikem, ale vodovody, kanalizace, veřejné osvětlení, navazující úprava vozovky v ulici Poděbradská, U Harfy, Čerpadlová. Délka celkem 1,7 km. Čili křižovatky dvě budou upravovány velice zjednodušeně, potom pokud jde o ještě nějakou drobnost, autobusový terminál Českomoravská, Dopravní podnik, i tohleto je potřeba vidět, že bude upravováno. Takže celková hodnota 780 mil. korun ze státního rozpočtu plus asi 380 milionů našich, chtěl bych říci, že už tam probíhají výkupy pozemků, my jsme z městského rozpočtu už uvolnili určité prostředky v řádech desítek milionů korun. Čili děláme všechno proto, aby to mistrovství světa, i když nejsme jeho pořadateli, aby skutečně proběhlo. I ten zásah do toho městského rozpočtu těch 380 milionů korun v tomto a příštím roce je samozřejmě citelný, nás trošku zarazily ty hrátky, jestli to bude dotace nebo půjčka. My věříme, že to nebude půjčka, že to bude dotace za všech okolností. Že ta půjčka je jenom řešení přechodné.“

 

Ing. Jan Bürgermeister:

„Jinak podotýkám, stavba běží v plném proudu, harmonogram, který je sestaven v extrémních termínech tak, aby do zahájení mistrovství světa, dávno před ním, když to všechno bylo v pořádku, tak je dodržován. Ta stavba byla zahájena bez ohledu na to, jak stát rozhodne, protože město tu zodpovědnost k tomu, aby ta akce dobře dopadla, vnímá jasně. Takže pokud pojedete Balabenkou, tak uvidíte, že neodbočíte doprava, a to už je ona stavba, to není náhodou. Takže jestliže k tomu nejsou dotazy, já se zmíním ve stručnosti o jednom materiálu, který pro budoucnost Prahy může mít mimořádný význam. Rada hlavního města Prahy dneska souhlasila se sledováním záměrů - všimněte si tu opatrnou formulaci - Praha olympijská a za zpracováním analýzy související se záměrem pořadatelství letních olympijských her v roce 2016, respektive v roce 2020. Na začátku  července proběhne v Praze jednání Mezinárodního olympijského výboru, já si myslím, že přihlášení se k ambici, že budeme v tom peletonu soutěžících měst po celém světě usilovat o to, aby letní olympijské hry Praha mohla pořádat v tomto časovém výhledu čtrnácti nebo osmnácti let, že to je program, který bereme vážně. Uložili jsme zpracovat souhrnný materiál o současném stavu sportovních zařízení v Praze ve vztahu k pořádání velkých sportovních akcí. K uvažovanému uspořádání letních olympijských her, já osobně vnímám tuto možnost jako obrovskou výzvu pro Prahu, musíme si uvědomit, že jak po Českých drahách, tak obrovských průmyslových komplexech těžkého průmyslu, které padly a v podstatě jsou to volné plochy, tak Praha teď je ve fázi promýšlení strategických cílů pro nový územní plán a ta olympijská myšlenka může být z výrazných impulsů a podnětů, kam dál promýšlet rozvoj města a jeden z výrazných argumentů, který upozorní na to, že když budujeme infrastrukturu, tak si nehrajeme s pohodlím jenom proti milionu dvěma stům tisíc Pražanů, neodstraňujeme jenom obrovský vnitřní dluh po komunistickém režimu, ale vlastně připravujeme i možnosti pro Prahu, aby tyto ambiciozní programy světu vůbec předkládat mohla, mohla usilovat o takovéto cíle. Takže to je první nesmělý krůček k tomu, abychom předložili opravdu zodpovědně koncept, že Praha o olympijské hry neusiluje jenom planým gestem, ale že to na to máme schopnosti, vizi i sílu. Tak, já tady vítám primátora, předám mu mikrofon.“

 

Ing. Jiří Paroubek:

„Než se pan primátor rozdýchá. Já jsem dnes na radě k tomuto bodu řekl, že v zásadě v letech 2009 – 2011 se město zbaví té své nejhorší zátěže, řekněme, dluhové, a je možné, aby uvažovalo o tom a samozřejmě ve spolupráci se státem, protože nikde v žádné zemi světa to není tak, že by se olympijská sportoviště stavěla jenom z peněz města, ale samozřejmě z peněz státu, protože je to nejen dobré pro rozvoj města, ale také toho příslušného státu. Takže samozřejmě tohle je důležité. A potom jsem upozornil na tu strategii, převážné většiny olympijských měst, které se soustřeďují nato budovat per partes po částech ta sportoviště tak, aby mohla sloužit k uspořádání mezinárodních akcích sportovních, tzn. mistrovství světa, mistrovství Evropy, tak, aby byla takovou tou dobrou promotion, podporou de facto toho prosazení té olympijské myšlenky, aby tedy podpořily to, aby v tom městě se uspořádali Olympijské hry. Myslím, že po té diskusi v radě, že jsme se shodli na tom, že tato cesta je asi správná.“

 

MUDr. Pavel Bém, primátor:

„Já mohu doplnit v této chvíli - kandidaturu pro olympiádu v roce 2016 budou kandidátské země a města předkládat v roce 2008, čili to zasazení v této chvíli je zcela a jednoznačně přípravné a má sloužit k tomu, aby byly zmapovány dispozice, možnosti města, ať už na straně urbanismu, rozvoje města, nebo na straně technického zázemí, v oblasti dostupnosti sportovišť, ale také služeb, hotelového zázemí atd., čili infrastruktury města, dopravy. To všechno s tím souvisí. Smysl dnešního usnesení byl ve vztahu k blížícímu se, tuším, 115. jestli se nepletu, zasedání Mezinárodního olympijského výboru dát jasný signál města, že město o tom vážně uvažuje, a přirozeně pro hlavní město Praha je mimořádná čest, že zasedání Mezinárodního olympijského výboru se bude konat právě tady, tedy na přelomu června a července, a je to vynikající příležitost pro to,  tu otázku otevřít, ale dnes skutečně je to v rovině víceméně diplomatické, olympijské diplomacie na straně jedné a na straně druhé je to v rovině příprav, plánování a jakési „SWOT-analýzy“, co si město může v budoucnosti dovolit a co si dovolit nemůže, aby to nebylo jenom plácnutí do vody.“

 

Šprunková, Blesk:

„Jestli by se dalo alespoň odhadnout, na kolik peněz by to mohlo přijít, tahle příprava?“

 

MUDr. Pavel Bém:

„Já předpokládám, materiály, které k tomu na základě dnešního rozhodnutí rady získám jak já, tak zástupce v Mezinárodním olympijském výboru, pan kolega Jirásek, pro vlastní jednání, i když to nebude součástí jednání Mezinárodního olympijského výboru, nebude otázka, kde budou v roce 2016 olympijské hry, ani v roce 2020, a do jaké míry jsou ty či ony kandidátské země připraveny, ale k tomu, abychom skutečně mohli myslet svoji nabídku vážně, tak k tomu bude sloužil materiál zpracovaný, který dostaneme do ruky na jednání rady 24. června. Čili teď v tuto chvíli jakékoliv hausnumero by bylo prostě nezodpovědností a skutečným plácnutím do vody, předpokládám, že o něco přesnější informace budeme mít k dispozici 24. 6., ale skutečně informace, které se budou opírat o reálné zhodnocení dostupnosti příslušných sportovišť, kvality infrastruktury a adekvátnosti infrastruktury dopravy, adekvátnosti infrastruktury v oblasti služeb např. tak, k tomu já jsem přesvědčen, že budou sloužit minimálně dva roky, kdy hlavní město, možná tři roky, jaksi kandidaturu na úrovni té „svod-analýzy“, těch zhodnocení, těch předností, příležitostí na straně jedné a na straně druhé nákladů, rizik a řekněme i hrozeb, které by s tím mohly být spojené. Protože při každém takovém velkolepém projektu samozřejmě nejde hovořit o těch kladných stránkách, ale o těch na té druhé straně rovnice. Takže předpokládám, abych mohl seriozně odpovědět na otázku paní redaktorky Šprunkové, tak bych tady potřeboval mít ty tři roky příprav - a to nemám, protože nejsem nezodpovědný politik, tak to neudělám. Ale každopádně o něco přesnější informace nebo detailnější budeme mít 24. června.“ 

 

Ing. Jan Bürgermeister:

„Jinak řádově to číslo. Ta otázka není položená myslím dobře, to je do roku 2016 musí město vynaložit spoustu prostředků na to, aby infrastruktura byla funkční bez ohledu nato, jestli je to ve vazbě na letní olympijské hry nebo ve vazbě na ambici být významným evropským městem a moci nabídnout služby města a pro sídla mezinárodních organizací apod., čili ty vlastní náklady, které budou vyšší jenom o to pořádání olympijských her, tahle přesná analýza, tam pak by to byla odpověď na Vaši otázku, ale svým způsobem já to teď vnímám tak, že ty olympijské hry, ta schopnost o ně usilovat v roce 2008 je spíš impulsem pro další rozvoj než morální prostředky. Tam je jedna ta infrastruktura na zlepšení funkce města, ty prostředky vynaložit musíme, tak jako tak. A ti po nás.“

 

Ing. Jiří Paroubek:

„V té době ty největší projekty by měli být hotovy, budou hotovy“.

 

MUDr. Pavel Bém:

 „Tak  jestli k té potenciální možné olympiádě v roce 2016 nebo 2020 ještě přece jenom…“

 

Čekanová, Český rozhlas Regina:

„ O tom, že v České republice by mohly nebo nemohly být olympijské hry, se hovoří už delší dobu, ale vždycky byl argument ten, že u těch letních olympijských her jsou disciplíny, které se musí odehrávat na moři. Takže se chci zeptat, jestli bude také součástí nějaká analýza, jestli to moře nahradí Lipno nebo Máchovo jezero nebo jestli máme v plánu anektovat severní Polsko.“

 

MUDr. Pavel Bém:

 „Já kdybych si mohl přát nějakou anexi, tak spíš bych šel do těch jižních moří, ale ne, samozřejmě, jistě, jachting jako olympijský sport například je pro nepřímořskou zemi Českou republiku složitým oříškem, ale nepochybně si dovedu představit, že bychom ve spolupráci a asi nejspíše - a to prosím vás berte skutečně jako úplně ten nejobecnější výhled - nejspíše bychom tady museli volit spolupořadatelství nebo nějakým způsobem spolupracovat ať už s Balatonem, tedy s Maďarskem, nebo  s Polskem. Ať v tom či onom gardu by to proběhnout zřejmě muselo, protože Lipno, pokud já jsem informován, tak nesplňuje ty elementární podmínky pro to, aby na něm mohla proběhnout olympijská soutěž. Jinak vy jste zmínila, že Praha už se historicky ucházela, skutečně historicky, tuším za komunistů, někdy na konci 60. na začátku 70. let.“

 

Ing. Jiří Paroubek:

„1968“.

 

MUDr. Pavel Bém:

„1968 se o tom psalo, pak se dokonce uvažovalo, o tuším o roce 1980 jako o jednom možném termínu, nicméně nikdy to nebylo míněno tak vážně, aby se začala připravovat kvalitní sportoviště, na druhou stranu, o Praze už jednou historicky bylo rozhodnuto dokonce na úrovni jednání Mezinárodního olympijského výboru, a to byl rok 1924, jestli se nepletu nebo 1925. Ale myslím, že to byl rok 1924, kdy v Praze měla být olympiáda, nakonec nebyla, protože to byl poslední funkční rok pana Coubertina v roli předsedy Mezinárodního olympijského výboru a jako jakési symbolické poděkování Coubertinovi nakonec přepustila organizování olympijských her Paříži, tak tehdy se pořádala letní olympiáda v Paříži, nikoliv v Praze. Čili ta myšlenka uspořádat v Praze olympijské hry je už hodně stará a to v tom roce  2016 nebo 2020 téměř bude mít stoleté výročí. Ale samozřejmě každý kritik této myšlenky vždy bude vyslyšen při upozorňování na fakt, že to znamená obrovské finanční náklady a velké nároky. Na druhou stranu dvě poslední letní olympiády ukázaly, že mohou být ziskové. Teď samozřejmě není úplně jednoduché tu ziskovost, ten profit pro vlastní město nebo organizátora nebo zemi měřit pouze v nějaké jednosměrné rovnici, vždycky těch vstupů a výstupů je tam obrovské množství, takže spíš se jedná o jakýsi systémový model, jakousi mozaiku, ve které převažuje to plus, nebo převažuje minus. I z toho ekonomického hlediska poslední dvě olympiády byly mimořádně ekonomicky výnosné. Tak třeba se to povede i u nás.

Já bych si dovolil přejít k dalšímu bodu, o kterém rada obsáhle diskutovala dnes. Je to tisk 3743 A návrh na financování projektu protidrogové prevence, proti drogám v roce 2003. Pro pana náměstka Paroubka je to pokyn… Rada rozhodla o přidělení finančních prostředků na projekty v celkové výši 11 mil. 950 tis. korun do soutěže bylo přijato celkem 69 projektů, celková požadovaná částka v těchto 69 projektech přesáhla 35 mil. korun. Posuzovala jednotlivé projekty komise, kterou si mimo jiné pro tento účel rada zvolila nebo jmenovala a zároveň kromě tedy posouzení v rámci protidrogové komise se také problematikou kvality obsahové kvality, věcné kvality i části samozřejmě ekonomického rozboru, tak se projektům věnovali dva nezávislí odborníci, kteří projekty posoudili, a protidrogoví koordinátoři městských částí, správních obvodů 1-22, kteří ke každému tomu projektu dávali své dobrozdání. Na základě tedy doporučení dvou nezávislých expertů a kteří samozřejmě nefigurovali a nefigurují v žádném, nereprezentují žádných z těch 69 projektů a následně na základě doporučení protidrogových koordinátorů jednotlivých městských částí, následně tedy komise rady materiály a návrhy projednala a doporučila radě schválit, přidělit ve výši 11 650 tis. korun. Pro detailní otázky komu, jakou částku a na jaký protidrogový program byly finanční prostředky přiděleny to prosím adresovat protidrogové koordinátorce. Já to prolétnu jenom velmi rychle. Jsou to obecně prospěšná společnost Drop-in, která dostala příspěvek na fungování mobilní jednotky street mobil, na terénní programy, na podporu stávající činnosti toho nízkoprahového drop-in zařízení, Centrum následné péče – program resocializace závislých matek a provoz metronového substitučního retoxikačního programu. Český červený kříž dostal finanční prostředky na výměnný program, občanské sdružení Péče o rodiny závislých dostalo finanční příspěvek na sociální rehabilitaci rodin postižených závislostí, občanské sdružení Život bez závislosti dostalo přiděleny finanční prostředky na péči o komplexní péči o rizikovou populaci v oblasti návykových látek a problematiku primární prevence, dále pak Hnutí občanské solidarity a tolerance HOST dostalo přiděleny finanční prostředky na dva projekty, Kontaktní centrum pro romské uživatele drog a terénní program zaměřený na romské uživatele. Následně Press centrum dostalo finanční  prostředky na realizaci primárně preventivního programu a poradenského centra. Tým Change dostal příspěvek na dva programy, Asociace nestátních organizací, občanské sdružení Sananim dostalo příspěvek na program terénních projektů, denní stacionář, provoz K-centra, Terapeutické komunity, doléčovacího centra a chráněné dílny a drogového informačního centra a následně program práce s uživateli drog ve vazebních věznicích. Středisko mládeže Klíčov dostalo finanční příspěvek, Sdružení  Essep  help, Obecně prospěšná společnost Magdelena a Heliana a následně pět projektů bylo přiděleno, nebo pěti projektům základním školám byly přiděleny finanční prostředky formou neinvestiční dotace příslušným městským částem na problematiku nebo oblast zabezpečení fungování minimálního preventivního programu na základních školách. Detaily by v případě vašeho zájmu byla schopna odpovědět protidrogová koordinátorka.

Tak, k drogám nikdo nic nemá, takže poprosím pana náměstka Bürgermeistera, aby se ujal posledního významného bodu, nebo posledního významného, který si myslíme, že by mohl zajímat vás, a to jsou návrhy na zadání změn územního plánu v tzv. vlně 04, tedy čtvrté.“

 

Ing. Jan Bürgermeister:

„ Je to poměrně důležitý bod, bude se jím zabývat zastupitelstvo za deset dnů. Já spíš řeknu čísla, která ho doprovázejí. Jsou to změny územního plánu tak, jak se nashromáždily do 15. 8. 2002, v této chvíli, a to prosím pěkně se na tom pracuje pilně. Jsme schopni schválit zadání změn, čili tedy odstartovat vlastní proces změny územního plánu. Přišlo 193 žádostí, z toho v podstatě polovina se týkala bytové výstavby, změn ve prospěch obytných celků, překvapivě mnoho z toho - třeba 44 konkrétně - ne třeba, ale konkrétně 44 změn se týká konkrétních rodinných domků. Já to říkám úmyslně, protože je to jasný důkaz toho, že územní plán máme rozpracován do příliš velkého detailu a i takové maličkosti, jako je stavba rodinného domku na kousku pole musí projít v podstatě dvouletým složitým schvalovacím procesem, nežli je možné postupovat dál řízením o umístění stavby. Ze 193 žádostí 42 procent je k neprojednání, pro negativní stanovisko odboru životního prostředí jako orgánu státní správy, stanovisko, které je neopomenutelné, to se opírá o citaci vyhlášek, které je upravují. Chráněná přírodní území nebo ochranná pásma k přírodním rezervacím apod., to jsou žádosti, které mají tím pádem smůlu a opravdu jiná stanoviska než z odboru životního prostředí takový krok neiniciovala. Zhruba 40% žádostí - 75 - rada souhlasí s jejich dalším projednáváním a zastupitelstvo takto k tomu povede rozpravu, ten materiál teď prochází připomínkováním ještě teď výbory, zbylá část žádostí, kde diskuse nad změnou územního plánu možná je zhruba to číslo řeknu přesně 35 žádostí se nedoporučuje k dalšímu projednávání. Jinak řečeno, územní plán vnímáme velmi konzervativně, možná někdy až moc, ale opravdu názory na ochranu životního prostředí jsou při těchto projednávání dominantní. Dokonce i v těch schválených změnách návrhů, schválených návrzích na změnu, jsou návrhy, které dává životní prostředí, o kterých bude spousta diskusí a které jsou svým způsobem blokační ze všech, tzn. navrhují uzavřít další území pro možnou stavební činnost. Rada po diskusi, opravdu pečlivé diskusi v podstatě provedla jenom tři změny, dva návrhy zadání změn jsme vyňali, protože koncepčně do toho nepatří a navrhované změny lze projednávat a budou se projednávat buď v další vlně anebo vůbec, jinak bez změny územního plánu. Jeden návrh jsme přeřadili, z toho „neprojednávat“ do „možné projednávat“. Podotýkám, že i těch 80 změn, které v té tabulce by se schválily jako zadání změny, čeká ještě zhruba roční klopotný proces v termínech, které předpisuje zákon, nežli zastupitelstvo bude moct hlasovat o změnách územního plánu. Já to takhle popisuji velmi přesně, abych zdůraznil, že jednak územní plán je velmi vážný materiál, který se dá překračovat jenom s velkým vynaložením úsilí žadatelů a pak nakonec výkon státní správy a samosprávy a za druhé, že má spoustu vad v tomto podání, když si vezmeme, že se to třeba týká věcí, nad kterými je všeobecná shoda. Týkají se 400 m2 a přesto se musí dva roky čekat, je nástroj až někdy příliš těžkopádný, ale to předznamenávám diskusi nad zrodem nového územní plánu, která začne bezesporu během jednoho, dvou let. Nevím, jak to jinak pečlivěji komentovat, určitě v tom budou nějaké bonbónky pro novináře, ale uvidíme, jak proběhne diskuse na zastupitelstvu. Ten jmenný seznam těch změn bude samozřejmě všechno do zastupitelstva k dispozici.“

 

MUDr. Pavel Bém:

„Takže otázky na pana náměstka…. Nikdo nic nemá, takže součástí materiálu, které byste měli dostat, je také stručná tisková zpráva k memorandu, ke kterému se hlavní město Praha dnes připojilo, je to memorandum evropských  měst budoucí EU k regionální politice. V zásadě poměrně, bych řekl, významný pohled na to, jak by měla vypadat evropská politika ve vztahu k regionům a velkým metropolím po roce 2006. Velmi zjednodušeně, ty klíčové změny, které se nám velmi líbí a které velmi podporujeme jako hlavní město Praha, jsou asi tři nebo čtyři. Jedna je zjednodušení rozhodovacích procesů a administrativy  dnes příliš zatížené v těch bruselských katakombách, v rozhodovacích procesech, které pro nás jsou absolutně netransparentní. Rádi bychom, aby byly posunuty na úroveň národní, druhá rovina je spojení, nerozmělňování těch dotačních titulů, konkrétně to pak znamená propojení kohezního a strukturálního fondu. Zase pro nás to znamená zjednodušení  té administrativy, ale skutečnost, že na strukturální fondy díky vysokém HDP v regionu Praha vlastně nemůže pořádně dosáhnout, takže by to pro nás znamenalo jakoby se tedy stát tím legitimním a rovnocenným členem ostatním evropským regionům, třetím aspektem, samozřejmě je tedy zdůraznění významu těch velkých evropských metropolí a řekněme klíčových motorů národních hospodářských politik, což v případě Prahy platí a několikrát jsme již o tom hovořili, že vlastně my vygenerujeme v Praze, vyprodukujeme asi 25 procent HDP. Jinými slovy životní úroveň České republiky do značné míry stojí a padá na HDP, který se produkuje v Praze, přesto Praha nemůže být tím cílovým uživatelem a do značné míry současná sociální a kohezní politika EU toto vůbec nezohledňuje. Jinými slovy, aby dle našeho názoru podporovala ty hospodářské motory, protože ty hospodářské motory pak vyprodukují zisk, peníze a řekněme bohatství i pro ty chudší regiony a pak tedy může nastat ten proces přerozdělování. Tak místo toho to EU to dělá tak, že víceméně ty hospodářské motory jednotlivých národních hospodářských politik vlastně brzdí. Což je naprostý alogismus a myslím si, že do budoucnosti by to tak být nemělo a nakonec chceme jaksi tlačit na apel, aby hlavně v těch velkých metropolitních oblastech, tak aby bylo hodně investováno především do oblasti infrastruktury. Pro nás to znamená jakoby obhajobu našich vlastních priorit a potřeb a ty jsou v oblasti především dopravní infrastruktury. Tak to jenom na okraj.

Tak to je všechno za nás, pokud máte dotaz. Ano, paní redaktorka Šprunková.“

 

Šprunková, Blesk:

„Já bych se jenom chtěla zeptat, jestli jsou známé výsledky toho finančního auditu, už“.

 

MUDr. Pavel Bém:

„Výsledky forenzního auditu mně známy zatím ještě nejsou.“

 

Ing. Jan Bürgermeister:

„Mně také ne.“

 

MUDr. Pavel Bém:

„A jestli se nepletu a vzpomínám na termín, tak by měly být známy do konce měsíce května.“

 

Jitka Hamrová, Život Praha:

„Já jsem se chtěla zeptat - v jednání bylo, že rada dneska měla se zabývat vyhláškou ohledně ověřování znalosti řidičů taxislužby na území hlavního města Prahy. Jestli jste se tím zabývali nebo tady z té tiskovky to nějak vymizelo.“

 

MUDr. Pavel Bém:

„ Já to teď schopen jakýmkoliv způsobem komentovat nejsem, ale poprosím na úroveň přípravy tohoto materiálu na pana náměstka Blažka, asi pokud nechce pan náměstek Bürgermeister.

 

Ing. Jan Bürgermeister:

„ Jenom okomentuji, připravený tisk jsme v podstatě bez rozpravy schválili všemi hlasy. Ty úpravy jsou technické, týkají se hlavně toho, že když nějaký řidič zkoušku udělá, tak mu platí, pokud nebude mít jiné problémy. Chce dát do poctivě vedené živnosti taxislužby určitý prvek stability a jsou to pak řada drobných technických úprav a opravdu přesně to musí okomentovat autor a tahoun této problematiky pan radní Blažek. Pardon, náměstek Blažek.“

 

MUDr. Pavel Bém:

„Dobře. Takže si dovolím vám poděkovat.“